Asi každý z nás se při pohledu na blikající kontrolku nádrže automobilu začne poohlížet po čerpací stanici. Když cena není podle našich představ, a zbytek nafty v nádrži nám to dovoluje, vyhledáváme konkurenční stanici, jejíž cena nám padne do oka.

A přesně tento problém řeší každý evropský dopravce. Spotřební daň vstupuje do každé ceny nafty, která ovlivňuje chování spotřebitelů. V celoevropském měřítku pak spotřební daň každého státu působí na spotřebu, a tím i na výběr příslušných daní. V případě, kdy Česká republika uvaluje nejvyšší daň na motorovou naftu z okolních států, motivuje tak spotřebitele k utrácení u sousedů. Například Polsko uvaluje spotřební daň o 3,4 Kč nižší, Rakousko o 3,1 Kč a Slovensko o 2,7 Kč. Přepravci jsou přímo nuceni tankovat mimo naše území, když u nákladního automobilu, s nádrží kolem 1500 litrů, ušetří u našich východních sousedů v přepočtu cca 4.000,- Kč. To je dostatečná motivace ujet o pár kilometrů dál.

Příkladem může být zvýšení spotřební daně na začátku tohoto roku. Kdy přes zvýšení daně o 10 %, došlo meziročně celkově ke snížení předepsané spotřební daně za stejné období. Vymlouvání sena přetrvávající krizi je liché, jelikož výběr mýtného ve stejném období vzrostl o cca 6%. Takže více automobilů, méně vybraných daní. A jaká se zkušenost ze sousedního Slovenska? Po snížení sazby spotřební daně z nafty o čtvrtinu od 1. února 2010 se zvýšil prodej tohoto druhu pohonných hmot o plných 21 %.

Současná situace znevýhodňuje tuzemské přepravce, firmy a domácnosti. Těm se nevyplatí cestovat za nižší cenou, protože náklady spojené s cestou jsou vyšší, než úspora z toho plynoucí. Pokud zrovna nebydlí v příhraničí. A tak opět je český podnikatel v rámci EU znevýhodňován, protože jeho náklady jsou v důsledku této daně vyšší, než mají konkurenti za hranicemi.

Citlivost, tzv. elasticita, poptávky po naftě bude reagovat na snížení ceny této komodity. Odborné studie ukazují, že snížení spotřební daně o 2,5 Kč, zvýší výběr daně o cca 1,64 miliard korun. Druhou výhodou je podpora ekonomiky, jež je v době ekonomické recese nezanedbatelnou externalitou této daňové úpravy. Jednoduše řečeno, levnější nafta sníží cenu zboží a poskytovaných služeb pro konečného spotřebitele, domácnosti. V konečném důsledku na snížení spotřební daně vydělá jak stát, v podobě vyššího výběru daní, tak firmy a domácnosti v podobě nižších nákladů a cen.